Všechny knížky (série,vícedílovky) pozastaveny!

Kapitola 5

21. března 2014 v 19:48 | BajaShare |  Pomstychtívá
Tak dneska tu dám ještě pátou :) taky doufám, že se bude líbit a že mi zanecháte nějaký ten koment :)


KAPITOLA 5
ALEX
Cestou v autě jsem volala Michaelovi, ale nikdo to nebral. "Nebere to. Máme tam vůbec jet?" ptala jsem se Reb a Willa v autě. Odtáhla jsem mobil od ucha a povzdechla si.
"Jo, musíme. Jinak tam nepůjdeš a já chci, aby si tam šla. Prosím," zakňourala Rebecca.
"Tak jo. Nějak ho dokopu." Usmála jsem se na ni. Podívala jsem se z okna a uviděla, že přijíždíme do moji ulice. Will zastavil auto a s úsměvem se otočil na mě. "Ne že ti to bude dlouho trvat. Už se těším na nákupy. A hlavně až poznám toho tvého blbce domácího."
Rozesmála jsem se a přikývla. Otevřela jsem dveře a vystoupila. Tak jo. To bude boj. Zavřela jsem dveře od auta a šla do svého bytu. Strčila jsem klíč do zámku a otočila. Hm, je otevřeno. Otevřela jsem a nakoukla opatrně dovnitř. Super, žádné rozházené oblečení. Tentokrát.
Šla jsem do obýváku, ale nikde nikdo. Zase bude v ložnici. Pomalu jsem šla k jeho pokoji a opatrně otevřela dveře a uviděla jsem Michaela, jak vyspává. Jupí, tentokrát sám.
Přešla jsem k němu a jemně zatřásla. Když se neprobral, zatřásla jsem silněji. Pořád nic. No, nezbývá než přejít k radikálnímu zásahu. Podívala jsem se po jeho pokoji a našla jsem to. Na jeho stole ležel celkem tlustý časopis o motorkách nebo o čem. Sebrala jsem ho a srolovala. Přešla jsem zpátky k jeho posteli.
Podívala jsem se na něho. Je tak hezký, když mě nesere. Rozpřáhla jsem se rukou a časopisem jsem ho praštila po hlavě. Odstoupila jsem a sledovala, co se stane.
Trhnutím zvedl hlavu a prohlížel místnost. Když jeho oči na mě spočinuli, zamračil se. "Co tu děláš, ségra?"
Hodila jsem časopis zpátky na jeho stůl a dala si ruce v bok. "Volala jsem ti, protože jdeme s Rebeccou nakupovat na ten večírek. Říkala jsem, že půjdeš taky nebo si snad zapomněl?"
Protíral si oči od spánku a zavrtěl hlavou. "Já myslel, že jdeme až v pátek."
"To jo, ale něco se stalo v práci. Tak jsme to posunuli," odpověděla jsem rozpačitě s červenou tváří. "Dělej, oblékej se. Rebecca a Will už čekají dole."
"No jo, no jo." Pomalu se zvedl z postele. Ale celý zkoprněl a díval se do dveří. Podívala jsem se tím směrem a uviděla Williama, jak stojí ve dveřích a dívá se na Michaela. "Přišel jsem pro vás, protože nikdo dlouho nešel a s Rebeccou jsme měli strach, jestli se něco nestalo," vysvětlil, ale pořád se díval na Michaela.
"Dobře. Protože tady pan Lenivý se nechtěl vzbudit." Otočila jsem hlavu a podívala se na Michaela. Stál pořád jako tvrdé Y.
"T-to není pravda, Alex. Vždyť už jsem na nohách. Dej mi pět minut," obhajoval se. Měl na sobě volné pyžamové kalhoty a těsné černé triko, které mu opisovalo svaly. "Ještě jsme nebyly představeni. Jsem Michael, bratr Alex. Ty musíš být Will." Podával mu ruku a mírně se červenal.
Will s úsměvem ruku přijal. "William. Bratr Rebeccy a jejího šéfa," ukázal prstem na mě. Trvalo to asi minutu než se pustili.
O co tu jde? Něco mi uniká? Dívala jsem se z jednoho na druhého úplně zmateně. Potřásla jsem hlavou a nadechla se. "Wille, pojďme. Michaeli, ať jseš za 5 minut dole. Nebo si mě nepřej."
Tlačila jsem Willa přede mnou a postrkovala ho ke dveřím z bytu. Když jsem zavřela dveře, pomalu jsem si oddychla. Podívala jsem se na Willa a ten se tvářil doslova jak sluníčko.
"Co je?" zeptala jsem se opatrně.
"Nic. Jenom… Tvůj brácha je gay?" zeptal se skoro až nevině. Do háje.
Usmála jsem se a otočila se k východu. Došla jsem skoro až ke dveří a podívala jsem se na něho. Pořád stál u dveří mého bytu. "Co takhle se na to zeptat sám?" odpověděla jsem a mrkla na něho. S úsměvem na rtech jsem se vydala zpět k autu.

NIGEL
To nedopadne dobře. Tím jsem si jistý. Z té katastrofy po poradě jsem se vydal domů a hned po tom incidentu jsem volal Rebecce, ať to zkusí trochu urovnat.
Zrovna jsem dojel do svého bytu na Manhattanu, když mi zazvonil telefon. Podíval jsem se na dosplej a uviděl od Rebeccy číslo. Průser, beztak.
"Co je?" zeptal jsem se opatrně.
"Ale, ale. Copak? Náš pan ředitel je nějaký vystrašený, ne?" Slyším, jak se směje. Pocítím úzkost. Mám se zeptat? Jo, risknu to.
"Je tam Alex?"
"Není, ale můžu ti ji zavolat. Právě vešla do svého bytu, aby přivedla sebou Michaela. Myslím, že budeš mít průser, brácho."
"To mi neříkáš nic nového," odpověděl jsem znepokojeně. Sakra. Co mám dělat? Zítra mě asi roztrhne jako hada. "A proč jste vůbec u jejího bytu? Neměli jste jít nakupovat až v pátek?"
Úplně jsem viděl, jak se zamračila. "To jsme měli, ale jaksi nějaký idiot něco zvrtnul, takže jsem ji musela přemlouvat, abychom šli dneska. Mám ti vůbec říkat, že když jsem přišla, málem mě zabila za tebe. To od tebe není hezké, bratříčku," řekla se smíchem. "Ale neboj, řekla jsem jí, že tě může zabít až po párty. Do té doby máš alespoň čtyři dny klidu. Počítej ale s tím, že tě bude nějak mučit. Vím, co říkám."
Ne. To snad nemyslí vážně. Hlavou mi letěli představy, čeho všeho by byla schopná. To není dobré. To vážně není dobré. Málem jsem zapomněl, že ještě volám s Reb.
"Jo a ještě něco. Řekla jsem jí, že jí ty šaty zaplatíš. A smoking jejímu bratrovy taky. Za to ponížení." Čekala až odpovím, ale já si jenom povzdechl.
"Jenom tohle? Dobře, to klidně risknu. Ale i tak ji zkus trochu mírnit. Prosím, Rebecco," prosil jsem. Co to je se mnou? Skoro nikdy jsem nemusel prosit. Ta malá mrška ví, jak na mě.
"No, když tak hezky prosíš, tak dobře. Stejnak si myslím, že to půjde i bez toho mírnění. Už vychází. Ještě ti brnknu, jak šlo nakupování. Měj se, Nigele." Nečekala až odpovím a zavěsila. Takže už byla u auta.
Tak fajn, jdeme spřádat plán, jak ji zabavit do soboty, abychom se co nejmíň viděli. Přešel jsem k sobě do pracovny a došel ke stolu. Pracovna byla moderně zařízená. Jenom sem tam se objevovali starožitné prvky. Podíval jsem se do diáře a zjistil, že skoro celý zítřek mám nabitý schůzkami. To je dobře. Budu celý den pryč, takže ji neuvidím.
Kdo ví, co má v plánu jako pomstu. Nevím, jestli mám mít radost nebo se začít bát, čeho je ta ženská schopná. Usmál jsem se při té představě.

ALEX
"Jsem zpátky. Michael přijde do 5 minut. Řekni mi, Reb. Je William gay?" zeptala jsem se zvědavě, jen co jsem vlezla zpátky do auta.
Zvědavě se na mě podívala. "Ne, je bi. Proč stalo se tam něco?" Podívala se na mě ještě zvědavěji.
"No, nevím, jak to říct. Jaksi se po sobě ti dva dlouho dívali. Nevím, co si mám myslet. Bojím se, že to Michael na něho zkusí," odpověděla jsem nepokojivě. Podívala jsem se z okna, protože by za chvíli měl vyjít Michael. Kde je vůbec Will?
"No můžu tě ujistit, že jestli to jako první nezkusí Michael, tak se o to Will postará, jestli mu padl do oka," zasmála se na odpověď.
Podívala jsem se na ni, jako by ji přeskočilo. "To mi jistoty moc nedodáváš. Už tak mám problémy se svým šéfem, nechci řešit problém ještě s jeho bráchou."
Opět se usmála, ale tentokrát ji z očí koukali čerti. "Ať si problémy vyřeší sami, vždyť jsou dospělí. Jo a když mluvíme o problémech, mluvila jsem teď s Nigelem. Myslím, že buď má depku, že jste to nedokončili, nebo má z tebe strach. Myslím, že se mi začínáš líbit, Alex Parkinsová. Jen tak dál holka." Poplácala mě po rameni, jako hodné dítě, které splnilo úkol. "Jenom to do soboty nepřežeň. Už jsem mu řekla, že spřádáš nějaký plán na pomstu. Chceš pomoct?" zeptala se nevině a zamrkala očima.
Myslím, že jsem v šoku. Reb mi chce pomoct s pomstou na jejího bráchu? To beru. Zvedla jsem palec nahoru na znamení, že to beru. Přikývla, že rozumí a vrátila se zpět ke svým věcem.
Tak pomsta jo? Tak na to se těším. Úplně slyším v mysli ten svůj ďábelský smích. Než jsem ale něco začala, vyšli z domu Michael a Will. Něco mi tady nesedí. Šli hodně blízko k sobě. Nestalo se mezi nimi něco? Najednou mi to docvaklo, že ano.
Tak Nigel nebude jediný kandidát na mnou pomstu. Will je taky zapsaný za to, že to zkouší na mého malého(staršího) brášku.
"Tak kam jedeme?" zeptal se Michael, když dosedl do auta. Dívala jsem se na něco. Nějak moc se vyfikl. Sakra. A to jsem si myslela, že blázním. "Přece nakupovat," odpověděla jsem s úsměvem.
Tak fajn, plán na pomsty se právě vytváří. To bude sranda.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama