Všechny knížky (série,vícedílovky) pozastaveny!

Kapitola 1 BC

22. března 2014 v 13:55 | BajaShare |  Boss Coffee
1. kapča mojí nové povíkdy. Každá kapitola bude vycházet o víkendu. :) Jestli se bude líbit, co takhle zanechat komentářek? :D


KAPITOLA 1
SAM
Už v kavárně Boss coffee pracuji měsíc. Jmenuji se Sam Kayley. Teda Samara, ale skoro nikdo mě nezná pod tímhle jménem. Mám dlouhé černé vlasy, skoro až po zadek, a trochu pohublý obličej. V téhle kavárně pracuji, protože se snažím si vydělat na vysokou. Ráda bych někdy šila oděvy. Proto si co nejvíce šetřím, abych se tam dostala. Proto teď pracuji tady. Holky co tu vypomáhají jsou milé, ale pořád se mě trošku bojí. Asi kvůli mé vizáži. Jsem taky celkem pohublá. Ale já jsem se tak už narodila, tak co mám dělat.
Matka mě takhle pojmenovala, protože se zrovna dívala na Kruh, když jí praskla voda. To se nemohla dívat na něco jiného? Také blbé jméno, sakra. Proto na potkání říkám, že se jmenuji Sam. Kdyby znali mé pravé jméno, buď by se rozesmáli nebo by se mě báli.
Můj šéf se jmenuje Nicholas Standley. Je to vážně kus chlapa. Tmavě hnědé až černé po krk dlouhé vlasy, které rýsují jeho ostrou, ale přitom i trochu jemnou tvář. Svalnatá postava, na které se mu dennodenně rýsuje košile ke svalům.
Kdykoli projde kolem nějaké holky, která tu pracuje spolu se mnou, nějak se jí dotkne. Ale mě za ten měsíc se nedotkl ani jednou. Je to, jako by se mi vyhýbal. Ale proč? Co je na mě špatného. Do práce chodím v čas a čistá. Možná je to tím, že nemám takové tvary jako jiné. Nebo možná je to tím, že nejsem tak zmalovaná, jako ostatní holky.
Když po práci dojdu do šatny, holky si tam povídají, kam je ten den osahával. Co to sakra je? Proč se tak chová? Nemá být jako šéf nedostupný? Jestli jo, tak pro mě je.
Zrovna jsem odcházela do šatny, protože mi skončila směna. Došla jsem ke svojí skříňce a sundávala si svoji zástěru. Na sobě jsem měla džíny, které jsem si musela koupit v sekáči. Zatracená výška, ale já tam fakt chci. Potom čistě bílé triko s krátkým rukávem a obyčejné černé tenisky. Vlasy jsem měla na směnu sepnuté v drdolu, ale teď když už mám volno si je můžu rozpustit. Mám ráda, když jsou rozpuštěné.
Rozpustila jsem si vlasy a ze skříňky jsem vylovila svoji mikinu. Normální černá na zapínání. Natáhla jsem si ji na sebe a zapnula až ke krku. Večery už bývají chladné. Co chci. Je říjen. Ze skříňky jsem si vzala ještě svoji tašku a zavřela ji. Otočila jsem se k odchodu a přešla ke dveřím.
Holky zrovna vcházeli. Teda ty, které měli směnu místo mě. Gabriela, světlovlasá kráska, která měla všechno, co jsem si přála, dobrou postavu i proporce, ke mně přešla a objala mě. Ta jediná se ke mně chovala jako ke kamarádce.
"Už končíš?" zeptala se a pustila mě. Upravila si svoje čerstvě vyžehlené vlasy svojí novou manikúrou. Jenom jsem přikývla. Nevěděla jsem, co říct, když to stejnak věděla. "Tak se měj a dojdi v pořádku," řekla a zamávala mi, když šla ke své skříňce.
Zamávala jsem ji taky a vyšla ze dveří šaten. Obešla jsem pult a šla ke dveřím. Cítila jsem, že mě někdo sleduje. Podívala jsem se za sebe a uviděla šéfa, jak se na mě dívá ze dveří svojí kanceláře.
Zvedla jsem obočí a jenom kývla hlavou. Otočila jsem se zpět a vyšla z kavárny do podzimního počasí. Zima. Otočila jsem se doprava a vydala se domů. Mamka je v práci, takže jsem zase sama s Andrawem.
Andraw je můj nevlastní bratr. Mamka ho adoptovala, když mi bylo sedm. Mu bylo zrovna jedenáct. Našla ho na jednom hřišti samotného. Vzala ho k nám. A když se o něj později nikdo nepřihlásil, tak ho adoptovala. Říkala, že hned jak ho uviděla, získala syna. Jako kdyby jí dcera nestačila.
Naposled jsem se upravila a vydala se domů. Co mě vůbec sledoval? Provedla jsem snad něco? Chce mě vyhodit?

NICHOLAS
Jsem už unavený z těch holek, co pro mě pracují. Vrtí mi zadkem skoro před nosem, takže aby byly trochu rády, tak je poplácám. Jediná změna je, že jenom jedna tohle nedělá. Sam. Je to taková tichá dívka. Od podřízených jsem slyšel, že tu pracuje proto, že si šetří na vysokou.
Trochu pohublá tvář k ní ale sedí. Sice to vypadá, že moc nejí, ale ta tvář k jejím dlouhým vlasům sluší. V práci je většinou nosí sepnuté, ale když si je rozpustí, vypadá dobře.
Dnes jsem věděl, že končí trochu dřív, takže jsem ze své kanceláře sledoval, jak odchází domů. Zdálo se, že si mě všimla, protože kývla na pozdrav a potom už šla. Je to jako by se mě bála. To jsem tak děsivý?
Po jejím odchodu jsem si sedl zpátky do svého křesla ve své kanceláři. Byla normálně zařízená. U dveří stály kartotéky s objednávkami a dodavateli. Přímo uprostřed mojí kanceláře stál obrovský tmavě hnědý stůl. Na něm byl nejmodernější počítač a tiskárna. Potom nějaké papíry a složky.
Sedl jsem se do křesla o přemýšlel o své nové zaměstnankyni. Našel jsem její přijímací formulář. Byla na měn fotka Sam s malým úsměvem. Vlasy měla sepnuté do culíku. Na fotce vypadala dobře. Podíval jsem se i na její informace. Vystudovala střední školu. Od osmnácti pracuje. Podle jejího data narození jí je teď dvacet jedna. Tři roky pracuje. Na jakou školu že to chce vůbec jít? Dál na formuláři byly akorát seznam zaměstnání, kontakt na ni a na její matku. Jinak nic.
Sam Kayley. Takhle se uvedla. No uvidíme, co se pod tou její stydlivou kůží skrývá. Chci to zjistit. Chci zjistit, jestli je opravdu jenom šedá myška. K zákazníkům se chová vždy hezky. Dokonce i lépe než jiné holky.
Přemýšlel jsem o ní, když mi někdo zaklepal na dveře. "Dále," zavolal jsem. Dveře se otevřeli a vykoukla z nich zrzavá hlava. "Co potřebuješ, Patricie?" zeptal jsem se, když za sebou zavírala dveře.
Popošla ke mně a sedla si mi na stůl. Tázavě jsem zvedl obočí. Co zas chce? "No víte, šéfe, jaksi bych potřebovala zvýšit plat. Mám teď problémy s penězi. Tak jsem si říkala, že něco udělám," řekla a svoje dlouhé zrzavé vlasy si začala namotávat na prst.
"Už takhle ti platím dost. Si hlavní servírka, takže dostáváš víc, než ostatní. A určitě jsou tu i jiné, které by ty peníze potřebovali," řekl jsem a založil si ruce na hrudi a opřel se do křesla.
Patricie se ke mně natáhle. "Ale no tak, šéfe. Prosím. Jenom trošku zvýšit. Udělám, co budu moct," řekla sladce. "A klidně hned," dopověděla a seskočila ze stolu. Obešla ho a zastavila se přede mnou. Otočila mě čelem k sobě.
"Co to děláš?" zeptal jsem se vystrašeně. Ale to už si přede mě klekla a svými dlouhými prsty mi rozepínala poklopec. Byl jsem už tvrdý. Ale ne z Patricie, ale ze Sam.
"Vy tvrdnete vážně rychle," řekla a olízla si rty. "Takže na to půjdu rovnou." Jenom to dořekla, vstala a chystala se na mě dosednout. To si vážně myslí, že jsem ztvrdl jen kvůli ní? Ta má vysoké sebevědomí.
Chytila se za opěrku židle. Jedno svoje koleno dala vedle mého stehna a potom i druhé. Měla na sobě minisukni, takže jí to šlo celkem hladce. Ta nepřestane, i když se ji budu pokoušet zastavit. Nastavila si mě proti sobě a pomalu na mě klesala. "To je ono," zakňourala, když na mě plně dosedla.
Sakra, cukl jsem sebou. Patricie se začala pomalu pohybovat. Svoje velké prsa se mi snažila dát před obličej, ale já jsem odvrátil hlavu. Stačí, že mě šuká, nepotřebuji, aby si myslela, že je mezi námi něco víc.
Pomalu zrychlovala svoje pohyby. Jak je zrychlovala, židle pod námi začala vrzat. Není na tohle zacházení stavěná. Budu si muset pořídit jinou. "Už budu," hlesla a skočila do asi jejího nejrychlejšího tempa. Ale já ne. Neudělám se.
Prudce na mě dosedla a já cítil, jak mi její šťávy stékají po erekci a na kalhoty. To jako budu mít na kalhotách flek? Vyčerpaná si mě ze sebe vytáhla a slezla ze mě. Když se postavila a upravila si sukni, zamračil jsem se a ze šuplíku jsem vytáhl kapesník. Vyčistil jsem se a zkoušel si zapnout kalhoty, ale s erekcí to šlo velmi těžko.
Když jsem je konečně zapnul, podíval jsem se na Patricii. Sledovala mě ostřím pohledem. "Stejně nedostaneš přidáno, víš to?" řekl jsem nadřazeným hlasem.
Ta se na mě koketně podívala a lišácky se usmála. "Já to věděla. Ale stejnak jsem dostala to, pro co jsem přišla," řekla a našpulila rty. Zamračil jsem se. Tak ona přišla jenom pro tohle? "Konečně jsem to dokázala. A jako první," dopověděla a s úsměvem výherkyně odešla z mé kanceláře.
To si snad ze mě dělá srandu. Ach jo. Zítra toho bude celá kavárna. Jestli se to dozví Sam, už ji nedostanu. Do háje. Musím nějak omezit ty klepy. A to jedině tak, že Patricii vyhodím. Ale když ji vyhodím, řekne to jako pomstu pro mě.
To je ale pekelná situace.

SAM
Došla jsem do bytu, ve kterém bydlím s matkou a Andrawem. Zavřela jsem za sebou dveře a vyzula si boty. Tašku jsem dala na malý stolek u botníku a šla do kuchyně. Došla jsem k ledničce a vytáhla si mléko. Dala jsem ho na linku a ze skříňky si vytáhla sklenice. Nalila jsem mlíko do sklenice a dala ho zpátky do ledničky. Se sklenicí v ruce jsem se vydala do obýváku.
Byl útulně zařízený. Tmavě modrá pohovka, na kterou se vejde šest osob, byla před bílím stolkem, který stál na modrém koberci. Zdi byly takové světle modré. Skříně, které je obklopovali byli bílé. Měli jsme tu takové bílo-modré království. Jo a samozřejmě televize, ať se máme na co dívat.
Andraw byl roztažený na sedačce a ovladačem přepínal kanály. "Ahoj," pozdravila jsem, když jsem si sedla na kraj gauče.
Podíval se na mě a kývl na pozdrav. Nikdy mi toho moc neřekl. Vždycky byl trochu zamlklý. Byl celkem pohledný. Měl takové aristokratické rysy. Vlasy mě kaštanově hnědé na krátko ostříhané. Ale bylo už vidět, jak mu rostou.
"Je tam něco dobrého?" zeptala jsem, i když mě to moc nezajímalo. Jenom zavrtěl hlavou. Takže zase starý způsob dorozumívání. Povzdechla jsem si.
"Stalo se něco v práci?" zeptal se. Udiveně jsem se na něho podívala. Hleděl na mě se starostlivým výrazem. Byl vážně jako starší bratr.
"Nic zajímavého. Pořád stejný. Holky se mě pořád trochu bojí, jenom Gabi začala být kamarádská. A šéf? Ten si pořád drží ode mě odstup," povzdechla jsem si. "Dneska máš službu?" zeptala jsem se a snažila se přesměrovat řeč.
"Jo. Vrátím se zase až k ránu," řekl a pomalu vstával. Měl celkem velkou postavu. A celkem i svalnatou, ale ne tak, jako šéf. Na mých metr šedesát byl rozhodně velký. Vždyť měl skoro metr devadesát. Ve výšce přerostl i šéfa. Andraw pracoval v baru NightStar jako barman. Obvykle pracoval v noci. Málo kdy se stalo, že musel už na večer.
"Hlavně se vrať v pořádku," řekla jsem a se sklenicí mlíka se vydala do svého pokoje. Ví, že mám o něho starost, takže mu nevadí, když slyší jednu a tutéž větu každý večer.
A mamka? Ta je beztak v práci. Pracuje jako sestřička na dětském oddělení v nemocnici. Takže věděla, jak se o mě a Andrawa postarat. Už od té doby, co k nám přišel, se choval jako její syn. Jenom ji nikdy neoslovil ,mami'. Mrzí jí to a mě taky.
Zavrtěla jsem hlavou a zavřela za sebou dveře pokoje. Je pět odpoledne. Za chvíli musím jít udělat večeři. Sedla jsem si ke svému starému počítači a na internetu vyhledávala recepty. Ale nejdřív se musím kouknout, co máme v ledničce. Chci udělat lasagne. Ať má Andraw alespoň dobrou večeři.
Na jedné stránce jsem našla lasange s kuřecím. To vypadá dobře. Ale kuřecí už nemáme, takže musím jít do obchodu. Na lísteček jsem si napsala ingredience. Ten jsem sebrala a šla na chodbu. Vzala jsem si tašku a obula boty. Ještě jsem zkontrolovala jestli mám dost peněz. Mám.
"Jdu do obchodu," zavolala jsem na Andrawa. Věděla jsem, že mě slyší, takže jsem v klidu vyšla z bytu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tayusha - はたけ多代 Tayusha - はたけ多代 | Web | 22. března 2014 v 22:29 | Reagovat

Vážně moc dobré! A už teď nensnáším Petricii. Mám ráda Saminého šéfa, je mi sympatický, takový flegmatik. :D
Ale samozřejmě na jejího krásného, vysokého bratra to nemá. Bože ty mě chceš těmi bratry hlavních postav zabít. Jsou tak k sežrání. Mimochodem, přemýšlím jestli jsi schválně napsala jméno: Andrew špatně, nebo to píšu špatně já. :D (Ale jsme si jistá že se to čte Endrů) - Miluji to jméno. Další důvod proč chci znásilnit jejího bratra. ♥

2 Denisa Havlíková Denisa Havlíková | E-mail | 23. března 2014 v 15:24 | Reagovat

Moc zajímavý díl. Velmi jsem si oblíbila hlavní hrdinku, a doufám že to bude ještě hodně zajímavé. Ovšem chování Patricie mi přišlo značně dětinské a trochu i chování Nikolase. I přesto jsem si oblíbila i druhého hlavního hrdinu. Doufám, že jim to spolu vyjde.

3 BajaShare BajaShare | Web | 23. března 2014 v 16:26 | Reagovat

[2]: Já vždycky dávám dohromady hrdiny, kteří spolu pasují, proto už teď vím, že to bude celkem zajímavé :) a ani chování Patricie je dětinské, ale proto jsem to tam dala :D ať už se hned na začátku objeví někdo, kdo je mrcha :) a budu ráda, když to budeš sledovat dál :)

4 sora sora | Web | 24. března 2014 v 18:13 | Reagovat

Patricie ho normálně znásilnila! :D
Moc hezky napsané , já nikdy žádnou povídku nedopíšu (jsem hold líná -.-").
Mimochodem znáš Kimi Ni Todoke? Protože Sam mi hrozně moc připomíná Sadako :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama